Ze školních lavic

Když už se tady ta inteligence nakousla, vzpomněl jsem si na školní okamžiky, které vás jistě přesvědčí o mé genialitě ;)

To, že jsem napsal do písemky z Descarta jen podpis a "viz Petra", už jsem tady psal pod některým z článků a tehdy to ještě dopadlo za 1 :)

Ale byly i známkově horší záležitosti... Vzpomínám si, jak jsme ve čtvrťáku na gymplu psali písemku z biologie na téma genetika a já se před ní naučil přesně co jsem potřeboval - půlku :) Jenže jsem vychytal tu špatnou půlku :) Takže jsem po přečtení 3 otázek zacvakl propisku a nasadil obličej 42 zvaný "neúspěch s úsměvem". Paní profesorka byla všímavá a můj ostentativní nezájem o písemku jí neunikl, takže jej doprovodila výrokem: "Jirko, podle toho, jak se blbě tváříte, soudím, že tam asi nic nemáte." :) Nemohl jsem než souhlasit :) Sice jsem měl po tomhle fiasku to potoletí známky z biologie 3, 3, 5, ale pro velkou oblibu jsem nakonec tu trojku dostal :)

Stejná paní profesorka mi pak po maturitě ze zeměpisu, na nějž nás taky měla, velice autenticky řekla: "Jirko, mile jste překvapil. Je vidět, že jste ten mozek 4 roky nepoužil a že ho máte čerstvej." :)

No a poslední výrok je už z VŠ a komentoval písemný test z andragogiky: "Pane P., musím říct, že vaše práce se četla opravdu velmi dobře." No lhal bych, kdybych řekl, že jsem už v tu chvíli netušil, že bude následovat: "Tak pěkně napsaný test jsem už dlouho neopravovala. Samozřejmě mluvím o písmu, ten obsah už nebyl takový..." :)