sobota 23. prosince 2006
Přání k Vánocům
úterý 5. prosince 2006
pondělí 4. prosince 2006
Poslední
Při blogování jsem postupem času zjistil, že nemá cenu mluvit, protože to vede maximálně k hádkám. A teď s tim musim skončit, protože nechci nikoho urážet a kdybych měl na jistou věc odpovědět, tak bych fakt musel. Asi nemám na to psát smysluplný příspěvky a nechci tady blábolit. Kdo chce něčím obohatit druhý, nechť to dělá, ale většinou je to tak, že ti lidé, kteří obohatit chtějí, to nepotřebujou. A na druhou stranu, jak říká jedna moje kamarádka: "Hloupejm neporadíš." A já hloupej jsem, protože nechci poradit (alespoň když si o radu neřeknu) a taky nechci psát pro hloupý, který nechtěj poradit. A taky nemám zapotřebí, aby mě někdo soudil. Nejsem tak vyzrálá osobnost, abych se dokázal povznést nad to, jak se lidi hádaj o malichernosti. Ve větším jsou z toho potom svatý války kvůli principům, který (a ne a ne a ne) nejsou v životě důležitý. Takže vy, kteří jste sem chodili rádi a jenom tak našlapovali tiše po špičkách, mi to, prosím, odpusťte.
Ale abych jenom nehanil, tohle blogování mi taky dalo jedno pozitivum, který převáží všechny negativa. Bez blogu bych nikdy nepoznal jedno hrozně milý neustále zamyšlený stvořeníčko. A to mi za to určitě stálo :) Takový zdánlivý drobnosti považuju v životě za mnohem důležitější, než jestli je pravda taková nebo maková.