středa 19. září 2007

Na studijním

O mé dysksichtii (termín dysksichtik kdysi zřejmě poprvé použila Yfča v tomto článku) a balicích schopnostech :)

Tak si to takhle štráduju na studijní oddělení pro nezbytná lejstra, která by uspokojila ÚP (ne, není to zkratka pro Univerzitu Palackého :)) a dorazím ke dveřím a vtrhnu do fronty dveřmi z druhé strany. Vidím cizí holku, tak se na ni usměju, ona se na mě taky usměje (což už mi začíná být podezřelé :)), tak se na ni usměju ještě jednou, aby těch úsměvů nebylo málo. Po chvíli mlčení se ale slečna zeptá: "Jak ti dopadly SCIO testy?" V tu chvíli jsem pochopil, že se předtím neusmívala proto, že jsem krásnej a sympatickej, ale proto, že už mě potkala (onehdá jsem před ní hýřil sebevědomím a říkal, že já nemám co ztratit, páč už jsem jednu školu prakticky dostudoval, takže to beru jako srandu) :) "Dobře... v pátek jedu do Brna," špitnul jsem s předstíranou skromností... Zašátral jsem v paměti a položil ujišťovací otázku: "Ty jseš... Katka?" Tohle jsem moc dobře věděl, tedy ne že by mi to předtím slečna sdělila, ale živě si pamatuju, jak jsem jí při přijímačkách šilhal na občanku a vyčet tam všechno včetně místa bydliště (to je další z mých úchylek, číst lidem v občance, krom toho na tohle mám paměť dobrou :)) Přikývla, ale na bydliště jsem se preventivně radši neoptal ;)

Po vyřízení jsem na ni čekal s tím, jestli nepůjde někdy někam na kafe, neboť jako už týden nezaměstnaný nemám moc co na práci a jsem ochoten jít de facto s kýmkoliv kamkoliv (což jsem si pochopitelně taky nechal pro sebe ;)). Světe div se, můj návrh asiodmítla (nechápu, proč lidi maj tendenci změkčovat "ne" nesmyslným "asi") :) Zřejmě jí stačila poslední zkušenost se mnou, a tak budu muset jít kamkoliv s kýmkoliv jiným... A to už mou nabídku pěkně dlouho nikdo neodmítl, takže mám teď pošramocený ego a jdu si ho léčit ;)

10 komentářů:

  1. A doufám, že si to tu ta slečnanepřečte, páč při mym štěstí je všechno možný :)

    OdpovědětVymazat
  2. To je mi teda slečna... tak co se usmívá, když nechce kafe? ;o)

    OdpovědětVymazat
  3. \"...a která ty seš?\"
    Aby se ti sama musela připomínat.

    A neber ty ženský moc vážně. Vony za to nestojej. Hlavně ne ty vzdělaný, co se berou vážně samy.



    OdpovědětVymazat
  4. a pak mi rikas, abych se usmivala ja, a to na kde koho!:)vzdyt se usmala, protoze te znala, ne?:)to je presne to, co rikam

    OdpovědětVymazat
  5. \"Hlavně ne ty vzdělaný, co se berou vážně samy...\"
    :))))) To by mě zajímalo, jak to vypadá :)

    OdpovědětVymazat
  6. Manželka: Žejo, to jsou celý ženský, všechno dělaj účelově a najednou ne :-D

    Jarda: Kdo mě zná, ví, že neberu vážně skoro nic, ono taky teď už je v životě všecko sranda, když jsme zvládli tu nejtěžší věc - porod ;)

    lik: Jestli se na mě usmívaj jen holky, který mě znaj, tak se obávám, že jsem celebrita :-D

    Ravik: No to myslel třeba tebe :-P

    OdpovědětVymazat
  7. [6]vazne?tolik?:)ale ty se na ne zacinas usmivat jako prvni, ze?:)

    OdpovědětVymazat
  8. Jak kdy, nevedu si databanku :) A já jsem přirozeně pozitivní, takže se na mě (mi :-D) smějou všichni už na dálku :)

    OdpovědětVymazat
  9. Dysksichtie je mrcha. Jsem ráda, že v tom nejedu sama... ;o)

    OdpovědětVymazat
  10. Ha, vzácná návštěva :) Taky jsem rád, že můžu pomoct aspoň spolupodílem na mrše ;)

    OdpovědětVymazat