Že někam jdu a nevím kam, na to jsem si už zvykl. Že se občas přistihnu, že se procházím po jiný místnosti než po tý, v který jsem seděl při poslední chvilce plnýho vědomí, to už mě taky neudivuje.Že chci někam kliknout a než dojedu kurzorem na místo určení, tak zapomenu co chci, to už je horší. Ale co se mi povedlo včera, tomu bych opravdu nevěřil.
To si takhle hodlám vyčistit zuby a když se kartáček nadrženě přibližuje k dutině ústní, všimnu si, že ta pasta má nějakou divnou barvu :) Musel jsem to hned jít všem povyprávět, že jsem si nalil na kartáček tekutý mejdlo :) Přiznávám, asi jsem se inspiroval pohádkou o pejskovi a kočičce a počínáním pejska, kterej si "pochutnal" na kostce mejdla :) Ale na druhou jsem rád, že jsem celou věc nedotáhl do konce a že pak se mnou nevytřeli podlahu a já se nemusel jít pověsit :)
Dobrá taktika... Já jsem tyhle své výstřelky vždycky připisovala zvyšujícímu se věku, blbosti a zapomětlivosti. Od teď budu ale všechna svá podivná a nevysvětlitelná chování vysvětlovat svojí roztržitou filosofickou duší.
OdpovědětVymazatJá si jednou po ránu na koleji vyčistil zuby indulonou. Nic moc :).
OdpovědětVymazatJá jsem v roztržitosti naprostý expert. Drobnosti typu umylajsemsivylasytělovýmmlíkem a strčilajsemsislunečníbrejledoledničky mě už nevzrušujou. Ale jednu příhodu si neodpustím. Zatoužila jsem po autu. Vybrala jsem si auto, objednala auto. Auto po 3 měsících došlo, koupila jsem ho, měsíc jsem s ním důležitě jezdila a pak jdu jednou z práce, hlavu ještě plnou starostí a vidím v naší ulici takové hezké červené autíčko. Říkám si: Jé, to bych chtěla! ....... a pak mi došlo, že už je měsíc moje.
OdpovědětVymazat(další komentář myslím není potřeba) :-)
Lenko, myslim ze v tomhle jsme naprosto stejne :o) A jak Jayee vznostne tvrdi neni to tim ze mame v hlave nakadeno (ten jemny vyraz jen kvuli tobe), nybrz tim ze jsme filosofky :o)
OdpovědětVymazatJsem rád, že mě utvrzujete o mojí normalitě :)
OdpovědětVymazatad 4: Radko, filozofky, to ne, to bych neřekla, že je to tím. Možná J. má teď takové hloubavé období, ale já to mám často z hektičnosti. Myslím na dvacet věcí najednou a pak to tak dopadá. Stejně to dopadá, když naopak vypnu a nemyslím vůbec, relaxuji, jedu na automatiku. Pak stačí dát autopilotovi v hlavě špatný příkaz a místo na poště, kam jsem chtěla, se probudím před svou kanceláří (kam chodím nejčastěji) apod.
OdpovědětVymazatKdybych měla na starosti jenom to, co uvařím k obědu a kde mají levnější rohlíky, jistě bych si to nespletla.
Lenko, hloubavý období mám od tý doby, co jsem potkal tebe... A nevim, jestli je to kompliment nebo nadávka :)
OdpovědětVymazatBtw co říkáš jako odbornice na psychologii barev novýmu designu?
OdpovědětVymazatad 7: Ti pěkně děkuju!
OdpovědětVymazatad 8: Jako odpornice ti neřeknu nic, nejsem v práci (hlavně není co, modrá tam byla a je) Jako člověk ti řeknu, že ty obláčky byly moc hezký. Takový věci se neokoukaj. Zažil jsi někdy, aby se člověk podíval k nebi a řek´: Zase ta nudná obloha?
Však jí je všude dost :)
OdpovědětVymazatOblohy není nikdy dost. Dej sem oblohu! (a bez steaku a bez brambor)
OdpovědětVymazat:-)))
Hele nech toho, nebo ti dám ultimátum :) Chceš tu oblohu nebo mě? :)
OdpovědětVymazatTy toho nech! Nelaškuj se mnou nebo tě slupnu se steakem, bramborama i s oblohou - jako malinu!
OdpovědětVymazat(naštěstí držím dietu, neboj)
Hmm, jak romantické... večeře ve dvou :)
OdpovědětVymazatJak romantická je večeře ve dvou.... když je jeden z těch dvou.....................
OdpovědětVymazatkanibalem! :-)
Já vím, že bys mě samou láskou nejradši snědla :)
OdpovědětVymazatSi piš! :-) Hlavně takhle večer, to mívám hlad největší. Jsem sice ten skorovegetarián, ale bílý maso si někdy dám..... nejsi už moc opálenej? :-)
OdpovědětVymazatSim tě, já jsem hotovej albín, přesně pro tebe :) Když se budu celý léto 5 hodin denně slunit, možná dospěju do tý fáze, kdy si mě nespleteš s mrtvolou :)
OdpovědětVymazatTo se někdy stává. Já si občas solím kafe a paprikuji čaj.
OdpovědětVymazat