Když jsem si přečetl článek Petra Houdka, přemýšlel jsem, co jím vlastně autor chtěl říci. Pokud to mělo být opravdu jen to, že naše jednání, které je směřováno k dobrému cíli, může mít negativní následky, které nejsou první pohled zjevné, pak říkám ano, ale autor tím objevil Ameriku, protože je to naprosto logické a zkušenostmi prokazatelné. Pokud to ale autor myslel s těmi příklady vážně, pak zřejmě ve snaze o ukázání závislosti pro les přehlédl stromy.
I kdyby zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky mělo vést k tomu, že místo rakoviny plic všichni ex-kuřáci umřou na nemoci oběhové soustavy a vyjde to stát finančně stejně nebo i dráž (pomineme-li, že to vyznívá naprosto absurdně), je tu jeden nezanedbatelný aspekt - prevence. Lidé mají možnost svobodné volby v různých situacích něco dělat nebo nečinně přihlížet. Jestli někdo v dospělosti chce kouřit nebo se přejídat, ať tak klidně činí, když mu to zdravotní systém (jehož financování už je zase jinou otázkou) pak zaplatí. Ale prevence by měla být zaměřená na ty, kteří mají tuhle volbu omezenou svojí nezralostí - na děti. A zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky je poměrně efektivním způsobem (ač se můžeme dohadovat, zda neexistují i způsoby lepší), jak spotřebu cigaret ze strany dětí snížit. Takže tenhle příklad nepovažuju za vhodný, jelikož opatření plní svůj účel a přitom nijak neomezuje svobodu těch, kteří jsou za svoje činy odpovědní.
To, nač chtěl autor poukázat druhým příkladem, mi už uniklo naprosto...
Žádné komentáře:
Okomentovat