úterý 9. září 2008

O morálních povinnostech

a svobodě volby.

Nedávno jsme vedli s kamarádem debatu ohledně "morálních povinností". Předem musím podotknout, že jsem v týhle věci odpůrcem už onoho termínu. Nemám žádný mravní imperativy, kor ne kategorický. Nepotřebuju je :) Jednám na základě svoobodný volby (samozřejmě s příslušnou odpovědností za její důsledky)... 

Jak psala flamme, už od dětství kolem sebe máme spoustu lidí, který nám vštěpujou, jak něco nedokážeme, jak se k tomu nehodíme, jak nás všichni musej mít rádi, jak musíme na všechny bejt hodný, pouštět starší lidi v autobuse sednout, jak nesmíme chybovat, jak je důležitý to či ono... Svědomí je jen udržení kontinuity s rodiči.

Prej jen 30% dětí se v dospělosti odpoutá od světonázoru (sice už léta nevim, co to ten světonázor vlastně je, ale morálku to snad zahrnuje:) - pozn.) svých rodičů, psal mi kamarád. "To by bylo dobrý, pokud by 70% rodičů mělo 'ten správný světonázor'," podotkl jsem. Nebylo, "ten správný světonázor" je pro každýho jinej. Když budu parafrázovat Perlse, všechno v přírodě se přirozeně aktualizuje jako to, co to je. Růže jako růže... had jako had (napadla mě asociace na jednu Ortenovu básničku:))... Jenom člověk potřebuje k životu různá desatera, svědomí a směrnice EU.

Různý lži, krádeže a dokonce i zabití jsou morálně tak strašně relativní. Říct, že je za všech okolností lepší mluvit pravdu, než lhát, je nepochopení. Člověk přijme nějakou "pravdu" za svoji takovým způsobem, jako by si na okno nakreslil obrázek slunce, kterej by bránil skutečným slunečním paprskům vstoupit do místnosti.

Dalajlama se někde vyjádřil v tom smyslu, že pakliže zjistíme, že svatý texty odporují naší zkušenosti, že je můžeme opravit. Takže já souhlasím a dodávám: neřiďte se svědomím, ale prostě jenom buďte sami sebou ;)

 

P.S. A jestli výše napsaný považujete za bláboly, tak mě neposlouchejte ;)

P.P.S. Znáte ten o Mojžíšovi? Jak sestoupí z hory Sinaj a říká: "Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že jsem to usmlouval z 20 na 10. a ta špatná, že nesesmilníš tam zůstalo." :) 

22 komentářů:

  1. Slyš, matejciku, poblogní zvěstovateli diskordianismu: nečetl a po pravdě si nejsem jist tím, že jsem o něco přišel ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Cheche... Prej hodný... A co když nás rodiče nechaj, ať si svoje svědomí vytváříme sami? Ti mí to udělali...

    OdpovědětVymazat
  3. Malinko něco s dovolením přidám.
    Člověk se nerodí jako tabula rasa. Mě taky rodiče nevychovali, já se snažila vychovat je (ale bylo to hrozně těžké, moc mi to nešlo :-))
    Dalajlama říká moudrou a pro mne samozřejmou věc. Zkušenost vítězí nad dogamty. Zkušenost (pochopení, poznání, prožitek) vytváří naše vlastní svědomí, které nemusí být v souladu s obecně uznávanou morálkou. Aby se člověk cítil dobře, měl by poslouchat své konkrétní svědomí. Nakonec to zpravidla dělá. Pokud je svědomí odlišné od morálky společnosti, ať do plusu či do mínusu, nastávají problémy. Jejich řešením roste buď jednotlivec nebo společnost.
    Bych tak ve stručnosti nějak tento ...

    OdpovědětVymazat
  4. No, jistě že ne jako tabula rasa... Poslední věta mě zaujala, jenom nevím s tím růstem společnosti, jak to myslíš?

    OdpovědětVymazat
  5. ad 7: Tou poslední jsi myslel tuhle? :-)
    \"Bych tak ve stručnosti nějak tento....\"
    nebo tuhle?
    \"Jejich řešením roste buď jednotlivec nebo společnost.\"
    Zkusím tedy: Jednotlivec se nechová morálně dle dané společnosti, společnost mu dává znát, že jde o chování nepřípustné, jednotlivec naráží tak dlouho, až mu dojde, který ho utvrdí, že fakt dělá něco špatně.
    Tak (zestručněno) roste jedinec (společnost až v druhém plánu, on ji také tvoří).

    Jedinec začne něco hlásat - třeba o lásce k bližnímu nebo že císař je nahý. Ovlivní společnost a společnost tím malinko roste.

    Dá se s tím (zjednodušeným výkladem) souhlasit?

    OdpovědětVymazat
  6. \"který ho utvrdí\" tam už nepatří :-)
    (předtím tam bylo totiž: \"dříve nebo později bude mít prožitek, který ho utvrdí, že....

    OdpovědětVymazat
  7. Co další varianty?

    Jedinec začne něco hlásat - třeba o lásce k bližnímu nebo že císař je nahý, společnost mu dává znát, že jde o chování nepřípustné, jednotlivec naráží tak dlouho, až mu dojde, že fakt dělá něco špatně.

    Jednotlivec se nechová morálně dle dané společnosti, ovlivní společnost a společnost tím malinko roste/upadá (dovedu si představit obojí).

    OdpovědětVymazat
  8. ad 10:
    varianta A: jo, třeba Ježíš

    varianta B: třeba Hitler

    obě varianty - podle mne - v dlouhodobém měřítku - vedly k růstu
    (vybrala jsem samozřejmě křiklavé příklady, ale ...)

    P.S. odhlédla jsem od nevhodných způsobů prezentace nějakých ideálů - to si myslím, že jsi řešit nechtěl, nebo ano?

    OdpovědětVymazat
  9. No s tou Variantou A nevím, jestli si Ježíš uvědomil, že něco dělá špatně :)

    OdpovědětVymazat
  10. Co se prezentace týče, nechtěl, ale když už ses zeptala, tak neodhlížej :)

    OdpovědětVymazat
  11. ad 12: Já se domnívám, že pochopil. Řekl, co měl, a když se lidé nerozpakovali jej nechat ukřižovat, odešel - do ústranní, kde v klidu a nepoznán dožil svůj život. Nevěřím, že tehdy zemřel na kříži.
    Ale s nikým se hádat o to nebudu. Ani to nemám jak dokázat. Stejně jako ti, kteří chtějí věřit, že zemřel při ukřižování.

    Ježíš se svým vnímáním a vnuknutími přece věděl, co se kde na něj chystá. Dokonce Jidáše poprosil: budeš to ty, kdo mě (jako) zradí.

    OdpovědětVymazat
  12. No, tohle už je hodně mimo téma :)

    OdpovědětVymazat
  13. decko nevi a tak se drzi predlohy. Az dospeje a zjisti ze ma svobodnou vuli, tak tuhle predlohu odmitne. Vetsinou komplet. A pak si na sebe ustrikuje svuj vlastni oblecek.

    Takhle si to predstavuji. Stastny je pouze ve svem vlastnim oblecku. A je uplnejedno jestli je ve svem oblecku hodny neb o zly. nebo nekoho povznasi nebo ne. Je to on, ve sve podobe. Tak jako ruze kvete, kocka prede, tak clovek ve svem oblecku zije.
    Pokud se snazi o neco jineho tak skodi.

    OdpovědětVymazat
  14. ad 15: Ráda bych se omluvila za mimotéma, ale neomluvím, páč dle svého nejlepšího vědomí a svědomí jsem jen odpovídala na otázku. Jsem v tom nevinně. :-))

    OdpovědětVymazat
  15. Lenko, nikdo po tobě omluvu nechce ;)

    OdpovědětVymazat
  16. ad 18: Jasně, nechce, ale byl to podnět k vnitřnímu kontrolnímu minitestu, chtěla jsem jen demonstrovat, jak to funguje s tím svědomím. Projedu své chování tzv. KPS - kontrolní průzkumník svědomí :-), a když neshledá odlišnost, je to v pohodě. Takhle si to představuju.
    :-)

    OdpovědětVymazat
  17. ..... a nesměj se mi, jo? Všechno jsou to velmi vážné věci!
    :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Morálka je časově, společensky a místně podmíněná.

    OdpovědětVymazat