Původně jsem chtěl sice napsat něco jinýho, ale nemám to moc urovnaný a bylo by to moc intimní, což vás vůbec nezajímá, žejó :P
Mně přijde vykání jako anachronismus, vůbec nechápu, proč si lidi vykaj... Nemám rád, když mi tykaj starší lidi, kterým já vykám (což dělám beztak jen proto, že by tykání nepřežili), nebo když mi vykaj mladší lidi, kterým by mi ani nenapadlo vykat a ani by mě nenapadlo, že by oni měli vykat mně (což je v poslední době zřejmě občas napadá...).
Takže v zásadě vykám jen lidem tak o 30 a více let starším, nebo lidem s v danou chvíli vyšším sociálním statusem (což je vždycky relativní), nebo při nezávaznym flirtu využívám vykání jako patetičtější podklad pro dramatickou hru...
To, že nemám rád, když mi tykaj starší, je asi daný tím, že nemám rád autority. Nesnáším jakejkoliv nekomplementární vztah. Podle mě by se lidi spolu vždycky měli bavit rovnocenně a vykání chtě nechtě vytváří vztahovou propast. To, že nemám rád, když mi vykaj mladší, snad ani nestojí za vysvětlení. Nejsem tak starej, aby mi vykali lidi, který se mnou chodili na základku o pár ročníků níž, ne? Prostě je vykání nesmysl. Myslim, že tykání dává lidem prostor k větší otevřenosti a čeho bychom si už na komunikaci měli vážit víc než otevřenosti? Vykání lidi rozděluje, vede k šroubovanosti a frázovitosti a to nikdy nebude správný.
Takže bych to vyjádřil slovy bejvalýho (asi o 17 let staršího) spolužáka z vejšky, kterej když mu první den školy některá ze spolužaček vykla, odpověděl: "Nebuď drzá! Co si to vůbec dovoluješ mi vykat?" :)
mám pocit, žes to moc zestručnil a zobecnil. v mnoha bodech s tebou souhlasím, ale na druhou stranu nedám na vykání dopustit. pro některé situace je opravdu vykání nezbytné, v jiných působí směšně.
OdpovědětVymazatvykat lidem až o 30 či více let starším se mi nezdá ideální. budeš tykat mladý prodavačce, kterou neznáš? celkově všem lidem, se kterými se setkáš takhle účelově? přitom nemůžeš říct, že by ta prodavačka měla vyšší sociální status.
jinak máš rozhodně pravdu, že spolužáci na vejšce by si tykat neměli, i když je třeba dělí větší věkový rozdíl, a stejně tak je nesmysl, když nám vykají mladší lidi - právě ti spolužáci z gymplu a základek, kteří byli o několik ročníků pod námi, ale nikdy s námi neměli žádný formální vztah.
Já byl vždycky stručnej ;-)
OdpovědětVymazatPro upřesnění, mluvím o setkávání s lidmi, se kterými se uvidím častějc než jednou v krámě. Ale na otázku \"budeš tykat mladý prodavačce, kterou neznáš?\" se mi chce říct: Doufám, že se jednou dožiju toho, že to bude normální :)
Btw, taky mě neznáš, tykáš mi a nepřijde ti to divný ;)
Tak to máme koukám podobný názor. Netvrdím, že konkrétně preferuji jedno nebo druhé, ale že by bylo bezva, kdyby v češtině vůbec takové rozlišování neexistovalo. (není možné centrálně nařídit: Tak děti, a teď si budete bez rodílu všichni tykat. Lidi mají mozek a vědí sami zda tykat, nebo vykat. Čeština to prostě rozlišuje a nic s tím neuděláme) Je to škoda, protože existuje spousta dalších, a ne tak formálních, způsobů vyjádření toho, jaký vztah k druhé osobě zaujímám a někteří lidé jako by měli pocit, že vykáním dávají slušnosti zadost. Možnost volby tykání/vykání může být zábava, ale také vcelku svazující opruz.
OdpovědětVymazatlíbilo by se ti spíš něco ve stylu: \"rád tě poznávám, soudruhu\"?
OdpovědětVymazatTeď nevim, co na to chceš slyšet...
OdpovědětVymazatjayee - já ti nevykám právě proto, že nejsi prodavač v krámě, ale proto, že tady na serveru jsme dejme tomu na té úrovni spolužáků z VŠ, kteří se poprvé setkávají.
OdpovědětVymazatlíbí se mi příspěvek adilah, protože přesně to mě napadlo, idea nějaké rovnostářské společnosti, kde by si všichni tykali a myslím si, že by to fakt nebylo to ono.
jinak je docela zajímavé sledovat vykání, resp. formální oslovování v jiných jazycích. žiju teď v Itálii, tady se rozlišuje mezi \"tu\" a \"Lei\" (doslovně Ona, shodné s německým \"Sie\") s tím, že dřív v italštině existovalo vykání stejné jako u nás, dřív byly povoleny obě verze (podobně jako v češtině, kdy se tu dřív vykalo a onkalo - a onkáním jsi vyjadřoval vyšší úctu, než vykáním), za Mussoliniho pouze to vykání s \"voi\", vy, Lei bylo zakázáno (nejspíš taky ve snaze vytvořit rovnostářskou společnost), po něm už zůstalo jen Lei - ale je pravda, že je formálnější než naše vykání a tudíž se tu víc tyká.
Jinak vzhledem k tomu, jak se od těch formálnějších vertí postupem času opouští, se nejspíš v budoucnu opravdu dočkáš toho, po čem toužíš.
Dewberry, já moc nerozumím, žádná rovnostářská společnost nikdy neexistovala a nikdy existovat nebude :)
OdpovědětVymazatČasto se pohybuju ve sportovní komunitě a tam se nevyká. Stejně to je třeba v křesťanský komunitě. Stejný to je v komunitě bloggerů.
Na oslovování hnedka roubovat společenský systémy mi přijde od věci... To bychom se už pak rovnou mohli bavit o podobných podivnostech, jako je Sapir-Whorfova hypotéza... Krom toho nechápu, proč jsou některý slova tak zprofanovaný. Co je na rovnosti špatnýho? Líbí se mi větička, kterou má v záhlaví blogu Kryska, že před blogem jsme si všichni rovni. My jsme si všichni rovni i v životě jako lidé hledající, jako bytosti vržený do společnýo světa... A nemá to nic společnýho s propagandistickou ideologií.
Jo a děkuju za komentář, kterej mi připomněl, že jsem asi před 2 hodinama jeden rozepsal u tebe :)
víceméně souhlasím s jayeem ... sice s trošku jiným pohledem a z trošku jiných důvodů, ale víceméně souhlasím.
OdpovědětVymazatadi, zrovna to \"soudruhování\" mi připadá velmi šikovné, kdyby tedy nemělo ty konotace, které má. každému tykáš (není problém s rozlišováním, nevzniká tu nucená propast), ale přitom tím univerzálním slovem \"soudruhu\" můžeš ten odstup doplnit.
Dewberry, ano, v jiných jazycích je to zajímavé, například taková angličtina žádné formální oslovování nemá. pokud mi něco neuniklo, tak neměla nikdy, a i kdyby, tak se mi nepřipadá moc pravděpodobné, že by formální oslovení odstranili z důvodu nějakého rovnostářství.
a přitom jsem nikde nepozoroval, že by měl někdo problém při anglickém rozhovoru odlišit přátelskost, odstup, úctu ... všechno to, k čemu my máme vykání a tykání. naopak odpadají problémy nejasných situací - jak budeš v češtině \"správně\" oslovovat komunitu lidí z nějakého oboru, ve kterém jsou oni mnohem zkušenější než ty (a tedy s vyšším sociálním statusem), ale do které se chceš časem zapojit? tykat od začátku? nebo vykat a na tykání nějak přejít až to bude \"vypadat dobře\" ?
jo a ještě bych si, u příležitosti tykání a vykání dovolil rýpnout do pravopisné pseudo-normy psaní zájmen Ty/Vy s velkými písmeny. z lidí, kteří tak píšou, dostávám osypky - to jim nestačí tykání a vykání, to to chtějí ještě nějak odstupňovat? pak aby se prase vyznalo v tom, jestli to píšou jen kvůli té pseudonormě, nebo jestli tím vyjadřují větší vážnost či co. a jestli očekávají, že jim budu psát taky tak (očekávají marně, ani mě nehne).
tykání a vykání dejme tomu, používání \"Vy\" s velkým V ve formální korespondenci (což dělají všichni konzistentně stejně) taky dává smysl, ale rozlišovat ty/Ty/vy/Vy kdekoliv jinde ... chybí motiv, inspektore, chybí motiv.
že by angličtina nikdy neměla formální oslovování, nebo ho neměla dodnes, zase uniklo mně. ale já tomu nerozumím.
OdpovědětVymazatale rozdíl mezi tykáním a vykáním je asi jako v \"ty vole\" a \"vy vole\". nejde o žádný rovnostářství, ale prostou možnost vyjádřit se tak, jak potřebuju. ale to technik nepochopí.
Tomi: no, já tomu taky nerozumím .e) ale má-li tedy angličtina formální oslovování, tak jaké?
OdpovědětVymazatAsi by mi vadilo, kdyby me nekdo nutil tykat lidem, ke kterym si chci drzet odstup. Tyka se to zejmena pracovnich a suzebnich vztahu.
OdpovědětVymazatDnes je zvyk, ze po americkem zpusobu jsou si ve firme vsichni pratele protoze ehm maji tak moc radi a museji si vsichni tykat. A takse skripenim zubu si tlapkaji po ramenou a oslovuji se jmenem temer ve stylu: muj bratre.
Je pak tykani s kterym jsem se setkala napr. v Tirolsku kde si tykaji vsichni. I v krame i v uradu. Nevyka nikdo nikomu. Vsichni jsou ty, a pokud bych chtela vykat tak vsichni zpozorni.
Nekdy jsem na rozpacich, kdyz me nekdo nuti k tykani a ja nejsem na to pripravena. Treba u lekare, ktery me tyka a ja mam zabrany mu tykat zpatky. Taky mam nekdy zabrany tykat pratelum mych pratel kterym je pres padesat a ja je videla pouze jednou v zivote. Pri seznameni super. Ale pak se potkame nekde v uradu ci jine \"transakci\" a clovek je rozpacity.
Takze nevim. Ja mladym vykam. Z respektu k nim.
co se tyce me, tak tykam jen kamaradum:)a treba spolupracovnikum.neznamym lidem vykam, nezavisle na stari, ovsem, mimo deti. a desne mi vadi, kdyz me nekdo jen tak oslovi(ve skole, napriklad, nebo ve fronte) a tyka.nekolikrat jsem se namichla a poukazala na to, nebo se zeptala, proc si mysli, ze mi muzou tykat?
OdpovědětVymazatpodle me, lidi, ktere se neznaji, nebo maji neutralni vztah, si vykaji. to mezi nimi udrzuje rozumny odstup. nemusim byt kamaradka vsech, a kdo mne jen tak tyka, jako by se vtiral do \"mentalni blizkosti\", na kterou nema narok.
matejciku, myslim, že v angličtině je ten rozdíl mezi neformálností a formálností danej oslovením (jméno nebo Mr. příjmení).
OdpovědětVymazatJinak mně přijde poměrně solidní kompromis v češtině vykání s křestním jménem.
Co se týče T/t, je mi to celkem fuk... Ale vnímám, kdo kdy a jak to píše...
Tomi, jednou jsem poslal jednoho pána někam (a ne ledaskam) s vykáním a je fakt, že to mělo kouzlo :)
Káťo, mám ti začít vykat? :)
[13] jayee, u oslovení jasně, ale oslovení použiješ v rozhovoru jen na začátku, nebo minimálně. v angličtině to zjevně stačí na nastolení tónu konverzace.
OdpovědětVymazat...připouštím, že říkat někomu třeba \"pane Nováku, tady ti přišel nějaký balíček\" je poněkud nepřirozené .e) ale spíš bych řekl, že jde o zvyk. proto se mi celkem líbí to soudruhování - \"soudruhu Nováku, mám pro tebe poštu\" zní líp .e)
vykání s křestním jménem mi taky připadá nepřirozené, ale taky bych řekl že jde o zvyk. já mám spojené vykání s oslovením titulem a tykání s křestním..
...navíc podle mě největší problém s vykáním a tykáním je ta nejasnost v přechodu od jednoho k druhému. když ti angličan navrhne \"říkej mi Bobe\", máš jasno. když ti čech navrhne \"říkej mi Jardo\", tak máš prd, protože vykání ti zůstalo. nemůžeš se tak snadno vykroutit z faux-pas tím, že \"ses jenom přeřekl, promiňte pane Nováku\" :e)
a lik, však to, že si s někým tykáš, neznamená, že jste kamarádi :e) mně třeba ten odstup, do kterého tě vykání nutí, připadá často nepraktický. když na něčem spolupracuju s kolegou, tak balit všechno do \"zdvořilých\" formulací akorát zdržuje a odvádí pozornost od problému
OdpovědětVymazatVykání s křestním se často aplikovalo u nás na VŠ a není to tak neosobní jako \"kolego\", nebo \"pane X\" ...
OdpovědětVymazatKdyž mi někdo řekne, abych mu říkal Jardo, tak si může pak už potrhat nožičkou, ale pro mě už to je vždycky \"ty, Jardo\" :) Ono zase málo lidí ti začne nadávat, když jim tykáš...
[16] ok :e) ale taková lik... ;e)
OdpovědětVymazathm. [15]premyslej. jde o mou reakci, ne?a jo, zamenim to za \"znami\", tobe taky nehodlam vykat:))
OdpovědětVymazat...jaka takova jsem?:)
jo,ze nadavam? pak jo, pravda:))
OdpovědětVymazattak se mi tu potvrdilo, co jsem si myslela předtím - chlapi preferují tykání, ženský vykání (všimla jsem si toho i u svých rodičů už kdysi dávno).
OdpovědětVymazatjinak přesně souhlasím s přítomnými dámami, nemám ráda, když mi tyká někdo, kdo mě nezná a stejně tak nerada tykám já jemu.
matejcik: no, co se týký angličtiny, tak ta právě jenom vyká :) \"you\" v 2. os. j.č. bylo původně \"thou\".
teď se opravdu ale rozlišuje už jen na základě jména či Mr./Ms. příjmení - a pozor, v angličtině se užívá oslovení mnohem častěji než u nás.
jinak křestní jméno + vykání je myslím užitečná věc, nejen na VŠ, jak píše jayee. Nás tak oslovovali mnozí profesoři už na gymplu (když nám bylo jedenáct, dvanáct, tak nám to znělo divně, ale myslím, že jsme si na to velmi rychle zvykli). v ČR pracuju jako lektorka angličtiny a učím hlavně ve firmách - měla-li jsme individuální výuku s lidmi přibližně v mém věku, tak jsme si většinou tykali, ale ve skupinách bylo to křestní jméno v kombinaci s vykáním nenahraditelné.
jayee - jj, před Bohem, blogem a trenérem jsme si všichni rovni
Dew: Proč hledáš rozdíly mezi pohlavími? Hledej radši shody :)
OdpovědětVymazatJá třeba ze začátku i vykám, ale zase nemám problém porušovat společenský konvence a navrhovat tykání holce...
Před trenérem zásadně ne, pokud mi smysly slouží... By mě zajímalo, co tě vedlo k týhle asociaci :)
\"Často se pohybuju ve sportovní komunitě a tam se nevyká. Stejně to je třeba v křesťanský komunitě. Stejný to je v komunitě bloggerů.\"
OdpovědětVymazat:)
Aha, tak to jo :) Ale stejně jenom před Bohem a Blogem :)
OdpovědětVymazatTo před Bohem a Blogem je hezký....:-))
OdpovědětVymazatMám ráda tykání i vykání. Líbí se mi, když si mohu vybrat - v čemkoli.
Nelíbí se mi vynucené tykání v některých - zpravidla mezinárodních - firmách. Je to podloženo pokrytectvím. Zatímco kde jsme skutečně pouze za lidi a ne za persony ve funkcích, tam tykání vítám.
Leni, já ti tu možnost ale neberu ;)
OdpovědětVymazatAle souhlasím s matejcikem, že vykání v práci zdržuje... S vynuceným tykáním jsem se nesetkal, vždy tykám zcela dobrovolně :)
s tou angličtinou a tykáním.
OdpovědětVymazatjinak já vykání s křestním jménem praktikuju ve firmě a přijde mi to skvělý.
to 25: No ještě abys mi tu možnost chtěl vzít!!! - ale proč jsi tak zareagoval? dyk já o braní nemluvila. Jen ráda chodím do sámošky (hypermarketu) a ráda si vyberu z několika druhů oslovování, užívám si to. To tím chtěl básník říci.
OdpovědětVymazatJen tak naokraj: Když mi tchyně řekla na svatbě, že je mám oslovovat jako jejich syn, nějak se mi to zadrhlo v krku a za celá léta jsem tchána ani tchyni neoslovila. Ovšem ty bys s tím asi starost neměl, jsi mnohem asertivnější. (Já už dnes taky.) :-)
Lenko, zareagoval jsem tak proto, že to působilo dojmem, že máš pocit, že bych tykání nejradši všem nakázal...
OdpovědětVymazatPřeklad pro tebe: Respektuji tvůj názor.
Mně už je 42, a jak jen to jde tykám. Často klukům, které vidím poprvé. Většina jich taky jde na tykačku. Až na výjimky. Taky doufám, že se dožiju doby, kdy bude normální každému tykat. To vykání je, jako kdyby mezi mnou a tím, s kým si vykám, bylo sklo. Proč ho nerozbít?
OdpovědětVymazat