sobota 28. července 2007

Maturitní písemka

Sajuri mě nedávno inspirovala zveřejněním své maturitní písemky a nechal jsem se číst, že taky zapátrám po té svojí. Leč bych to nebyl já, abych při své pořádkumilovnosti něco našel a až teď po nějaké době jsem na ni narazil náhodou. Snad to vzhledem k tomu, že to bylo psáno "z fleku", nebylo tak hrozný :) Tady je:

Nakupování prochází během staletí a tisíciletí neustálým vývojem. Postupně se přešlo od směny zboží k placení zlatem a zavádění mincí a bankovek. V budoucnosti, zdá se, dojde k plnému přechodu na čipové platební karty.

Vývoj nakupování a obchodu je samozřejmě úzce spjat s vývojem společnosti, či je na něm spíše závislý. Zjednodušeně bych si dovolil interpretovat teorii Ferdinanda Tonniese o transformaci společnosti z tradiční na moderní (Dnes se často hovoří i o společnosti postmoderní. Jaká asi bude ta další?) Velký zlom přišel v 19. století, v němž se právě tato změna udála. Tehdejší společnost si už nevystačila se svou strukturou, nedokázala se srovnat s narůstajícími problémy charakteru zcela jiného, než který by se dal nazvat tradičním. S touto krizí mj. souvisí vznik sociologie, který je reakcí na kupící se problémy "nové doby".

M oderní společnost se v nakupování přímo vyžívá. Každá věc, která není nejnovější, ztrácí svoji potřebnost a musí být nahrazena věcí jinou, novější mnohdy de facto jen o nový oval. Věci starší mají většinou také nižší výkon, což je v této uspěchané době naprosto nemyslitelné. Mohl bych v tomto směru uvést analogický příklad z oblasti psychologie, v níž nemálo zástupců "nových" psychologických škol vyčítá psychoanalytické terapii dlouhou dobu trvání, ale nedokáže ocenit její historický přínos a fakt, že některé z těchto škol z psychoanalýzy buďto nějakým způsobem vychází, nebo se vůči ní vymezují.

Je ale čas na návrat k tématu. Naše společnost je konzumní. Mnoho lidí si myslí, že synonymem slova "konzumní" je slovo "materialistická", což je ovšem naprosto zásadní omyl. Tato společnost těžko může být materialistická, když si materiálu vůbec neváží. Jedinou hodnotu má novost a výkon, zatímco starý materiál upadá v zapomnění.

Společnost je však taková, jací jsou lidé. Nutno podotknout, že už malé děti jsou k tomuto konzumu vedeny. Jako příklad bych uvedl myšlenku Elisabeth Lukasové, pokračovatelky V. E. Frankla v oblasti logoterapie. Lukasová se ve své knize Logoterapie ve výchově zmiňuje o tom, že dřívější děti např. našly v lese kus kůry a vyřezaly si lodičku. Měly jasně určený cíl práce a tohoto materiálu si pak zákonitě vážily mnohem více než v dnešní době, která je charakterizována mnohostí hraček a tím, že dítěti se koupí stavebnice, která je během dnesložená a večer se zase uklidí, což evidentně postrádá cíl práce.

Rozvoj nakupování je provázen velkým rozvojem reklamy. V dnešní době už není reklama neškodnou scénkou, ale velmi rozvinutou psychologickou zbraní. Na diváka televizní reklamy působí barebné provedení a lákavost tvaru, ale samozřejmě se v reklamě manipuluje s takovými záležitostmi, jako je velikost očních zornic jejího herce, což působí na divákovo podvědomí. Důležitá je informovanost a člověk si sám musí zvážit, jestli může, či nemůže bez Palmexmana žít.

Mění se také struktura a velikost nákupních zařízení. Malé krámky se vytrácejí a zákazník podléhá dojmu, že je nucen nakupovat v obrovských monstrech. Nadneseně řečeno pak leckdy dojde k takovým situacím, v nichž žena pošle svého manžela do krámu s výzvou: "Kup chleba a televizi." :) Zákazník si ale vždy může vybrat, jestli dá přednost specializovanému obchůdku, nebo se vypraví do obrovského marketu, v němž se nám mužům značně zvyšuje krevní tlak.

Většina lidí by si zřejmě potřebovala na chvíli vyzkoušet život Diogéna ze sinopy, kterému podle pověsti stačil k životu pouze sud a miska na vodu. Tu pak ale stejně zahodil a neuvažoval o tom, že by si mohl koupit nový dům a nerezové nádobí. :)

 

Přidám i školní hodnocení:

"Osobitá úvaha podložená znalostmi z psychologie - typický text odborníka, který je třeba "zredigovat", tedy konzultovat s autorem místa nejasného nebo nepřesného vyjádření... Velmi solidně."

32 komentářů:

  1. nebylo to spatne?:) co je to \"z fleku\"?

    OdpovědětVymazat
  2. Z fleku je jako bez přípravy :)

    OdpovědětVymazat
  3. no jo, michaji se mi vyrazy pro \"bez pripravy\" a \"opsane\":)pak je to vazne dobre

    OdpovědětVymazat
  4. prekvapila me jedna vec. Myslele jsem si ze jsi starsi (asi jako ja :o)))) coz tvoje pisemna maturita zasadnim zpusobem vyvraci, protoze jsi ji musel psat minimalne o 25 let pozdeji nez ja. mozna dokonce o 30, protoze konzumni spolecnost potrebovala taky urcity cas aby se po te totalite plne vyvinula. Vychazi mi z toho, ze jsi tu svojipisemku psal pred par lety.

    OdpovědětVymazat
  5. Už chápeš ty místy neobroušený hrany? :)

    OdpovědětVymazat
  6. mam 24 leteho syna :o))) to jsou paradoxy, to jsou paradoxy, to jsou paradoxy!!!! Ale zamotal jsi mi hlavu. Fakt jsem si myslela ze jsi dedek.

    OdpovědětVymazat
  7. To jsem tak nevrlej a protivnej? :))))

    OdpovědětVymazat
  8. noooo :o)) ale jen virtualne :o)

    OdpovědětVymazat
  9. ne vazne, to ze jsi stary dedek jsem odvodila z toho ze se porad odvolavas na nejake zkusenosti. na to co jsi videl, zazil nebo pozoroval :o)))) Ve 24 letech jsem se vdavala a mela prvni dite. Byla jsem teprve na uplnem zacatku sveho zivota. Na uuuuuplnem zacatku cesty jmenem Zivot. Nevedela jsem vubec nic, jen to co me naucili ve skole a to malo co jsem zazila s kamarady. Vlastne jsem neprozila temer nic. Z dnesniho pohledu.

    OdpovědětVymazat
  10. No nedělej si iluze, že v reálu je to lepší než virtuálně :)
    Já se na něco odvolávám? To je zajímavý, ale nějak si neuvědomuju... Můžeš uvést příklad? Nebo radši dva :)
    Však já taky neprožil vůbec nic - z Tvého pohledu ;)

    OdpovědětVymazat
  11. třeba:o) http://jayee.bloguje.cz/542248-moje-zivotni-zkusenost.php

    Ted jsem v praci, pokud bude zajem muzu napsat vic vecer. Ale jen jestli je zajem :o))

    OdpovědětVymazat
  12. Aha :) No tak tím chtěl básník říci, že to tak má odpozorováno on a že ostatní na to můžou mít jiný náhled...
    Zájem samozřejmě je :)

    OdpovědětVymazat
  13. uprimne receno, taky jsem si myslela, ze jsi nekdo starsi, treba 30-lety,mozna z blizkeho vychodu (sorry:) mela jsem takovy dojem, mozna kvuli filozofskemu klidu tech clanku, mozna na me zapusobil ten nick:))

    OdpovědětVymazat
  14. A to mi Lenka o mně jednou psala, že má občas pocit, že si píše s hysterkou :)

    OdpovědětVymazat
  15. Takze se jeste vracim k tematu. Kdyz jsem vstupovala do blogosfery tak jsem byla nadsena diskuterka - teoretik. A postupne jsem zjistovala, jak malo staci me teoreticke znalosti teoretickym znalostem jinych teoretiku. V realu jsem vzdycky musela \"pilne zit\". Tri decka, statnice s mimcem, shaneni bydleni, narocne konicky, a porad pocit ze ja s mymi schopnostmi jsem prece zmocnena k \"velkym cinum\". A furt nic, pokazde dostalo prednost neco jineho. Je pravda, ze jsem skvele vychovalal tri decka, prostavela nekolik nemovitosti, ucila se furt neco noveho a vydelavala tim penize, podporovala partnera, utesovala rodice, pestovala vztahy s prateli, cetla stovky knih a vedla nekonecne filosoficke diskuse a porad mela pocit ze musi prijit ta chvile kdy neco \"uzasneho\" dokazu. No a vysledek:o) Nedokazala jsem vubec nic. Teprve blogosfera me upozornila ze prece jenom neco zde je. krasny vztah s partnerem po 25 letech, tri deti, materialni jistoty pro nas i vsechny pribuzne, a opetovny vstup do narocne ridici tvurci prace. A do toho skvely zdravotni stav (porad konicek hory v extremnim provedeni) Veci ktere jsem vzdycky povazovala za samozrejmost. Takze jiz nenarikam ze jsem NIC nedokazala. Ze jsem promrhala to co jsem dostala do vinku. Nekdy se zarazim, kdyz citim ze jsem uplne mimo misu a jini jsou \"intelelktualne o hodne dal\". Pocitim osten, ze jsem tam mohla byt a ze jsem jinde. Nelze mit vsechno. Citim se porad mlada ale to co jsem prozila me vzdycky hodi na jinou kolej. Protoze mam jiz jine priority.

    Takze to jsou ty moje zkusenosti. Nekdo tomu rika zblbnuti vekem :o))))

    OdpovědětVymazat
  16. tak každej člověk má nejdřív pocit vlastní výjimečnosti, že on něco dokáže nebo že jemu se něco nemůže stát... holt iluze ega :) Mám pocit, že jsem se toho, o čem píšeš, trochu dotknul tady: http://jayee.bloguje.cz/394325-odpoved-kterou-jsem-dluzil.php
    Ale jinak se mi trochu přetrhla nit. Moc nerozumím, na co tím navazuješ...

    OdpovědětVymazat
  17. Parez tomu rika \"ohlazeni vekem\". Porad se pohybuji po stredni koleji. Nedokazu se nadchnout pro spoustu veci, protoze temer pro vsechno jsem se jiz kdysi nadchla. Ohmatala jsem si to vsemi smysly vcetne srdce a sla opet dal. Prosla jsem si vychodni nauky, ruzna nabozenstvi, magii, dlouho jsem spolupracovala s jednim lecitelem :o) Vsechno jsem opet opustila abych sla nakonec uplne samam svoji cestou. Zivot je dost dlouhy na to abychmo mohli zkusit vsechno. Ale nemeli bychom ztratit cervenou nit. Cervenou nit \"nepomijiveho\". Pevny bod o ktery se opreme ve svem zivote. A zatim co kolem nas vsechn fici a meni se, to nepomijive - porad pevne svirame v ruce. A opirame se o to jako o berli. Pro me to jsou me rodinne vztahy. Pro jine to muze byt prace nebo nabozenstvi. Otazka je nakolik dokaze tahle cervena nit byt oporou. Tu budeme svirat v ruce na konci sveho zivota.

    OdpovědětVymazat
  18. navazuji na to, jak jsem se bavili ze jsem si myslela ze jsi starsi. Protoze jsi psal o svych zkusenostech. A ja mam furt pocit (prosim fakt bez urazky) ze clovek v 24 letech temer zadne zkusenosti nema. Ze ho vsechno teprve ceka. Ze se nadupal skolou a ted musi vykrocit do sveta zit. Pouzit to co se naucil. Predevsim k vlastnimu prospechu :o) protoze kdyz se mu bude darit, bude se darit i vsem, kterych se dotkne na sve ceste.

    OdpovědětVymazat
  19. Ale koncim s mudrovanim :o) Nekdy mluvim jen tak do vetru protoze me neco napadne a vubec to nema souvislost. Treba si to vycucam z prstu. Preji ti moc hezky vecer.

    OdpovědětVymazat
  20. Už jsem v komentáři 12 vysvětloval, jak to bylo myšleno a jiný příklad, že bych mluvil o svých zkušenostech, jsi neuvedla, tak na to nemůžu reagovat... Nemám pocit, že bych tak psal a taky jsem se v předchozích článcích i zmiňoval o škole...
    Já zase říkám, že věk není žádná zásluha a že nezáleží na tom, kolik má člověk zkušeností, ale jak se z nich dokáže poučit :)
    A z minulých životů by se toho myslím našlo dost ;)

    OdpovědětVymazat
  21. ty veris na minule zivoty? To je mazec :o)))

    OdpovědětVymazat
  22. Ještě poznámka k té škole: Jestli ta mi něco dala, tak opravdu ne teorii :)

    OdpovědětVymazat
  23. Ty jsi tu ještě?
    To bylo překvapení, ne vyhazování :)
    Jestli věřím na minulý životy? Dovolil bych si využít analogie s tím, co řekl Niels Bohr: \"Jistěže nevěřím tomu, že podkova na zdi mi přinese štěstí. Ale pokud vím, nosí štěstí, ať tomu věříte, nebo ne.\"

    OdpovědětVymazat
  24. :o) To je dobre, ze vis. Me skola naucila jen teorii. Ale nelituji. Je to klic k otevreni dveri. A jiz tady nejsem. Definitivne :o)

    OdpovědětVymazat
  25. Páni, maturita - to už je dávno... :-(

    OdpovědětVymazat
  26. Nj, proto jsem to přepsal sem, páč mi ta písemka ve skříni jen zabírala místo :)

    OdpovědětVymazat
  27. Zase pozdě. Ach jo. Omlouvám se, že tu nejsem, .... hlavně když prozrazuješ intimnosti z našeho mailového života. :-)

    Je pravda, že na svůj věk to máš pozoruhodně dobře v hlavičce srovnaný, ale někdy podivně vyletíš jako ... hysterka. Promiň, už ti to nikdy neřeknu, nemyslím si to. :-)

    Maturitní písemka dost dobrá (viz výše), to moje byla naivnější. Ale nikdy mi ji nevrátili. Prej si ji četli ve sborovně, líbila se jim a polovina kantorů mi pak začala důvěrně tykat a říkat jménem, ačkoli se čtyři roky předtím ke mně chovali normálně pitomně, odtažitě a arogantně jako k ostatním. ) Byla na téma Verše v mé knihovničce. Děsný. Ale mně bylo 17, když jsem maturovala. I tak tě obdivuji za to, cos napsal - v devatenácti(?), to jsou slova zralého vzdělaného člověka. Já byla v té době ještě dítě a mám pocit, že stále ještě jsem a mockrát jsem se při té infantilitě - zejména v posledních dnech a týdnech přistihla.
    Je hrozné vědět, že člověk má za sebou v životě ledacos, ale zas tak moc se nezměnil.

    OdpovědětVymazat
  28. Jo a to školní hodnocení je typicky arogantně profesorské. Nechválí zralost myšlenek a vyjádření, anýbrž se k tomu vyjadřují jako kdyby to psal někdo středního věku a potřebovalo by to malinko zredigovat. A přitom v tisku vycházejí mnohdy o dost horší texty, které by zredigovat potřebovaly násobně. Hodnotitel(ka) si nechtěla tzv. zadat, co kdyby někdo z kolegů nebo nedejbože z komise měl jiný názor, že? Bože, jak je mi toto pokrytectví protivné.
    podepsána: Takyhysterka Lenka

    OdpovědětVymazat
  29. Intimnosti prozrazuju, Leni, aspoň vím, že to čteš :)
    Jo, někdy podivně vyletím, ale je to opravdu většinou v situacích, kdy se mi někdo snaží naznačit, že nevím co chci a on to ví líp, nebo se ve mně prostě někdo šťourá a chce zjistit, jestli to vím aspoň já :) Nemám moc rád kritiku, přiznávám to. Většinou řeknu, že je to blbost a tajně si z toho něco vezmu - nerad ukazuju vlastní slabosti... A to platí dokonce i pro Tebe, kterou mám moc rád a hluboce si Tě vážím :)
    Všichni jsme občas infantilní a já si i často nadávám, že jsem málo :)
    Já jsem taky ještě dítě (ač často naprosto nedětinský), to má Radka pravdu :) Ale na druhou stranu, děti často vědí víc, než dospělí ;)
    To hodnocení psala paní, o který jsme si četli v učebnicích :) Docela fajn :) Na styl hodnocení jsme byli zvyklí a o vlastní zralosti netřeba pochybovat...

    Jinak se do konce týdne loučím se všemi, kteří čtou všechno včetně komentářů a odjíždím... Ale v pondělí 6. července jsem tu, takže komentujte a komentujte, ať mám na co odpovídat :)
    Zatím ahoj :)

    OdpovědětVymazat
  30. 6. srpna - všechno zvořu *sebemrskačský smajlík* :)

    OdpovědětVymazat
  31. Hmmm, akorát na ten koment 30 se nedá nic kloudného poznamenat. Jen tohle: můžu si jej přepsat do svého fiktivního červeného zápisníčku? :-)))
    Měj se hezky na cestách, Jirko.

    OdpovědětVymazat