Není to první kniha, kterou jsem od Yaloma četl (Lži na pohovce, Máma a smysl života), ale zatím z mýho pohledu nejlepší. Yalom se mi prostě dobře čte, jeho dílo je takovou směskou psychoterapie a přemýšlení o životě. V Léčbě Shopenhauerem moc hezky zapojil filozofii. A jak říkám s oblibou já, život je psychoterapie :)
Přijde mi fascinující, jak Yalom dokázal popsat dění ve skupině tak, aby se čtenář díval na každého jednotlivého člena skupiny spíše soucitnýma očima. Není tu prostor pro negativní emoce (i když tohle je možná způsobený mojí vlastní zkušeností s encounterovou skupinou). a do toho ty Shopenhauerovy myšlenky - prostě perfektní konfrontace psychoterapie s filozofií. Otázkou ovšem zůstává, nakolik je jeho dílo odrazem reality a nakolik fikcí :)
Na závěr jeden citát: "Myslím, že vaše zlost - kterou tady poprvé vidíme vyjít na povrch - je skutečnou známkou důvěrnosti. Myslím, že vám na Pam záleží dost na to, abyste se na ni zlobil."
Dobrý, přidej víc ukázek, jen jsi nám dal přivonět a ucuk. Necukej se a lípni nám sem ještě ochutnávku z textu..... pls
OdpovědětVymazat:-)
No bohužel, už jsem ji musel vrátit a jako téměř vždy to bylo s upomínkou :)
OdpovědětVymazatZajímavé bylo, že jeden z účastníků terapie byl vpodstatě představitelem filozofa Schopenhauera, snažil se dívat na vše bez emocí a \"vůle\"(vůle k životu, což je stěžejní světový princip dle Schopenhauera), nejdříve tímto nelidským přístupem ve vztazích a komunikaci svým způsobem narušoval dění ve skupině. Opakem byl jiný účastník, empatický s vášnivým přístupem k životu, s přímým a provokativním chováním, avšak typ přirozeně rozumějící člověku a jeho slabinám. Nakonec se oba tito představitelé spojili a s využitím zkušeností načerpaných od svého psychoterapeuta, zřídili si společnou terapii. První představitel přišel na to, že střídat ženy a vyhýbat se skutečně intimnímu vztahu je jen strach z vlastního lidství. Druhý představitel naopak ukáznil svou spontánnost a stal se logičtějším. Je jisté že nikdo z nás se nezmění (nestane se svým protikladem), ale když pochopí protikladný svět a něco málo z něj nechá proniknout do své vlastní podstaty, je to velmi obohacující a osvobozující
OdpovědětVymazatDíky za doplnění.
OdpovědětVymazat