"Sebesnižování je častou překážkou dělící nás od poznání. Ten, jehož já jen neustále krouží samo kolem sebe, kdo se zabývá výlučně tím, že si neustále potvrzuje, že není k ničemu, je příliš malý, příliš bezvýznamný, příliš hloupý, zcela nepotřebný, příliš ničemný, bídný a mizerný, ten nemůže poznat sebe sama jako celek. A tím je mu zablokován i přístup k bytostnému Já. Kdo se stále dívá jen do temného kouta, nemůže vidět světlo. Sebesnižování je nejvyšší formou zabývání se malým bezvýznamným Já. Nic nepředstavuje větší lpění na egu než neustálé sebeodmítání. Takový postoj promění ego v obrovskou horu odpadků, která zastíní slunce, zamlží jasné světlo vědomí a způsobí duši utrpení. (...) Z toho vyplývá, že je smysluplné zajímat se o vlastní životní úkol. Vždyť životní úkol je cesta ke spokojenosti, k vnitřnímu míru. Když uzavřeme mír sami se sebou, to znamená radikálně vykážeme ze svého myšlení veškeré sebesnižování, bude životní úkol najednou jasně viditelný. V zásadě je pro všechny lidi stejný. Vždyť jsme se v procesu evoluce z jednobuněčných tvorů přes rostliny a zvířata stali lidmi proto, abychom rozvinuli vědomí."
úterý 6. února 2007
Po delší době...
... zase příspěvek. Nemám teď moc času na jiný věci než školní povinnosti a na relaxování po školních povinnostech;-), tak snad jen jednu citaci, protože nic vlastního teď do konce února asi nevytvořím. O Vánocích jsem četl knížku Aktivní imaginace od Ang Lee Seifert, Theodora Seiferta a Paula Schmidta. Vyšla v edici Spektrum nakladatelství Portál jako 38. v pořadí :) No a stihl jsem si zapamatovat stránky 135-136, na nichž je napsáno něco, co je mi sice dávno jasný, ale tak třeba to bude užitečný pro jiný... :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Dík! Že tys věděl, co chci napsat, ale nemám čas na vycizelování formulací, viď?! :-)
OdpovědětVymazatTéž děkuji Seifertovým a p.Smidtovi, jakož i nakladatelství Portál. :-) Moc pěkně napsáno.
No všechno už bylo řečeno, to znamená, že už to někdo řekl. A když už to někdo řekl, tak proč to neříct jeho slovy, že... ;)
OdpovědětVymazatAle ano, v tomto případě kvituji s povděkem. Ale stejně si to přežvýkám pak ještě po svém, abych tam vrazila ještě své zkušenosti a posunula to blíže ke konkrétní situaci... :-))) Kdybychom se smířili s tím, že už všechno bylo řečeno, už bychom se stali jen magnetofonovým páskem. Život je o tvorbě, o tom přežvýkávání po svém, přece. :-))))
OdpovědětVymazatJá jsem věděl, že bys s povděkem přežvýkávala mnou přežvýkané stejně jako nepřežvýkané ;-)
OdpovědětVymazatMusíš být v opozici, i kdybychom byli v souladu, viď. :-)))
OdpovědětVymazatJdu si žvejkat a uvidíš....... :-)))))
Opozici nevnímám... jenom bytostný soulad ;)))
OdpovědětVymazat... minimálně vzhledem k tomu, že jsem se sem mrknul asi tak 2 sekundy potom, cos dopsala :)))))
OdpovědětVymazatJejda, on je to soulad dokonce bytostný... a já pořád, poč se mi zdál dnes v noci tak milý sen. :-)))))))))))))))))))))
OdpovědětVymazat....... (o řešení poblému sebesnižování, samozřejmě :-) )
Hmm... Ten přechod od - řekněme - psychologické terapie k filosofii mě zajímá: jak to ti autoři myslí s tím \"životním úkolem\"? \"(..) bude životní úkol najednou jasně viditelný. V zásadě je pro všechny lidi stejný. Vždyť jsme se v procesu evoluce z jednobuněčných tvorů přes rostliny a zvířata stali lidmi proto, abychom rozvinuli vědomí.\" Co se tím míní: \"rozvinout vědomí\"? Co se přesně míní tím plurálem \"stali jsme se lidmi\"? Dávají dotyční autoři nějakou jasnější odpověď? Díky.
OdpovědětVymazatnechceš si to přečíst sám? :) Tady není ani tak podstatný, co píšou autoři, ale jak to člověk chápe... Nechtěl jsem vyjádřit názor autorů, ale svoji osobní interpretaci života, k čemuž se mi hodil tenhle úryyvek do krámu. Nějakou představu o tom, jak to chápat, máš, ne? A jak to chápu já, to se pokusim doobjasnit v příštim článku, ale nevim kdy, špatně stíhám...
OdpovědětVymazatJe sice důležitý právě jen to, co člověk sám chápe a co si sám zapamatuje, ale - pokud se nechceme jen pobavit - knížky přece čteme většinou proto, abychom se od těch, které pokládáme za moudřejší, něco dozvěděli. Tak mě zajímalo, co se lze dozvědět o \"životním úkolu člověka\" z téhle knihy. Obávám se ale, že \"Aktivní imaginace\" nebude můj šálek kávy... Rád si ale přečtu, co z toho pokládáš za důležitý :)
OdpovědětVymazatKdyž já mám pořád pocit, že mám skoro ve všem jasno, takže čtu ty knížky spíš proto, abych si potvrdil, že to někdo vnímá stejně jako já, že dospěl k podobnýmu závěru a že ho umí formulovat líp než já ;)
OdpovědětVymazatMám vypsanou takovou hezkou věc z Chalíla Džibrána: \"Nikdo nám nemůže zjevit nic než to, co již zpola spočívá a zpola dřímá v rozbřesku našeho poznání.\"
OdpovědětVymazatOmlouvám se za svou roztržitost, nevím, jak se mi zkopiroval blog do nadpisu... IQ tykve. Pardon!
OdpovědětVymazatTykev je docela inteligentní, protože umí růst a ví, kdy nastane její čas konce :)
OdpovědětVymazatjayee, ty bys měl vždycky ještě napsat vysvětlivky, zda je to rýpanec nebo chlácholivý počin. :-)....... a teď přemýšlím, jestli už nastává můj konec a mám se sklidit nebo co... :-)))... anebo snad nedosahuji ani výše té moudrosti oné zeleniny?
OdpovědětVymazat:-)
P.S. a příklad sebesnižování je tu! :-)
No, Leni, ehm... kdysi mi lichocení šlo i líp... :) Ale jinak je ten citát výstižnej, hezký :)
OdpovědětVymazatad [12] - Jayee, to je přesně vono, tenhle pocit ve mně dřímá léta, líp bych to nezformuloval...
OdpovědětVymazatNj, jenže jsem měl v hlavě hrubej nástin toho, co chci napsat a nějak se mi přetrhla nit... :-/
OdpovědětVymazat