pátek 12. listopadu 2010

Uvědomění posledních dní

Dlouho jsem nepsal, protože jsem neměl pocit, že mám co sdělit. Teď ten pocit mám :-) A mám z něho docela radost :-) Což mě docela překvapuje, protože nejsem moc zvykej mít radost z malých věcí... :-)

V poslední době jsem si uvědomil ve svym prožívání několik věcí. O všech jsem byl intelektuálně přesvědčenej už dlouho, ale až teď jsem je tak nějak prožil a "chytil je při činu" :-)

První věc: Naše myšlenky hluboce ovlivňují naše životy a my je můžeme řídit. Naše mysl je jako přijímač, kterej zachytí negativní myšlenku a ta se dál rozvíjí, dokud si to neuvědomíme a nepřepneme na jinej program... To přepnutí je složitý, ale JDE TO :-) Zatím jsem objevil teda jen dva postupy, kterými jsou hluboký dýchání a vytvoření vzrušujícího pocitu. V obou případech se člověk přesune z prožívání odvozenýho od myšlení do jinýho prožívání (odvozenýho od prožitku těla).

Druhá věc: Dlouhodobě jsem přesvědčenej o tom, že i to co říkáme, ovlivňuje naše životy. A když jsem nedávno pomáhal nakládat paní kočárek do šaliny a na její poděkování jsem tak nějak automaticky řekl, že "není zač", tak se ve mně ozval hlas (to zní moc ezotericky, prostě jsem si uvědomil... :-), že říkat, že není zač, je pro mě snižováním vlastní ochoty a profitu paní z ní. Jak není zač?! Já jsem potřebu paní mohl ignorovat a ona by to beze mě zvládala špatně, takže určitě JE zač. Tak jsem si dal závazek, že "není zač" nahradím "rád jsem pomohl" :-) "Rádo se stalo" jsem zavrhl kvůli tomu, že tam nejsem činitelem děje a moje ego by to špatně snášelo, kdyby se to stalo jen tak samo od sebe :-) Ale jak to teď píšu, tak jsem si zase uvědomil, že ono se to určitě stalo rádo... Ještě to zvážím :-) Připadá vám řešit tohle jako pošetilost? Mně ne :-P

Třetí věc: Hluboký dýchání samo o sobě. Teď dýchám zhluboka asi hodinu a půl a mám pocit, že to ve mně vyplavuje nějaký opojení... Třeba už to, že mám radost, že je co říct... :-) Ještě to budu hodně pozorovat...

P.S. No a protože si v životě svoji cestu volíme dobrovolně, je potřeba poděkovat a vyjádřit vděčnost všem, kteří nám pomáhají po ní jít, i když my v tu chvíli nemáme čistou mysl a třeba to vnímáme veskrze negativně :-) Nechť jste šťastní :-)

8 komentářů:

  1. Chi :-)) Ano, a právě z téhož důvodu odrážím snahu jiných lidí říkat mi - vy jste tak hodná, tak laskavá, řeknu to všem..:-) Nechci nic víc, než aby mi řekli - děkuju, pomohla jste mi. Jenže oni na mně zírají, jako že nejsem normální. Asi si myslí, že každý chce být označován za hodného, aby mohl v klidu trávit.. :-)) Jenže mně to přijde jako pročiětění vzduchu, zjednodušení života, odložení masky - mně je pak příjemněji..

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím, co pro lidi děláš, ale mně teda ještě nikdo neříkal, že jsem tak skvělej, že to řekne všem :-) Asi pro lidi děláš opravdu důležitý věci :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkně napsané, Jayee, zvlášť ta \"první věc\".. připomnělo mi to období, kdy jsem to vnímala hodně podobně. teď jsem v jakési temné díře a mám pocit, že z ní neexistuje vůbec žádná cesta.. ale třeba zas dojde čas, kdy to znovu budu vidět podobně :-) doufám,že máš pohodové svátky a do nového roku Ti přeju, abys uměl ty negativní okamžiky tak pěkně prodýchat, jak píšeš.. a taky, ať máš co nejvíc těch dobrých a pozitivních..

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju, Sabe, i já Tobě přeju vše dobré do roku 2011... A cesta z temný díry se najde nejlíp, když si člověk rozsvítí :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky, kdyby to bylo tak jednoduché, bylo by to úžasné.. ale vyzkouším.. i s dýcháním :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Vidím, že jsem zmeškala moc milý článek, Jirko. To mě mrzí, ale zase jsem ráda, že jsem na něj připadla aspoň teď. Je fajn přijít na takovéhle věci, o kterých píšeš. Zrovna teď jsem posílala mail, ve kterém jsem psala, že je docela těžké vzít život úplně a dokonale do svých rukou a kontrolovat své pocity a myšlenky a tím se stát vládcem (Bohem?) svého života a že to ještě moc neumím (i když se tím zabývám vědomě tak sedmnáct let určitě), ale když se daří, tak je to úžasné a velmi velmi příjemné a uspokojujícící. Tak ti přeji čím dál tím více úžasných, radostných a uspokojujících zážitků, které se pak slijí .....
    Jo, dýchání je velký pomocník. Nevím, jak bych bez něj přežila ty nedávné bolesti zubů.
    A ta slovíčka? Z mého hlediska je to fuk, důležité je, jakými emocemi je provází člověk, který děkuje a ten, komu je děkováno. Ten, komu pomohu, se chce podělit s radostnou energií, kterou jsem mu způsobila, a je úplně jedno, jak to formuluje, když vidím, že je to upřímné.

    OdpovědětVymazat
  7. ...koukám, že jsem se u tebe dlouho nebyla podívat... budu tě muset průběžně kontrolovat :-)
    btw. a taky jsem tě už dlouho neviděla živýho ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. ...koukám, že jsem se u tebe dlouho nebyla podívat... budu tě muset průběžně kontrolovat :-)
    btw. a taky jsem tě už dlouho neviděla živýho ;-)

    OdpovědětVymazat