píšu pár prázdných slov...
Učím se odcházet po anglicku a teď nahlížím, jestli je kam se vrátit :-) Přes samý žití nestíhám psát, občas nemám o čem a když mám, tak nevím, jestli to chci publikovat. Nechci psát o otázkách, na který hledám odpovědi. Chci psát o odpovědích a ty momentálně nemám žádný nový. Znám jednu univerzální odpověď na život a řeším jeden jedinej rozpor v tom, že ne vždy korespondujou moje pocity s tím, co považuju za správný. A když se rozhlídnu a hledám co s tim, vidím zase jen jednu odpověď. Odpověď, o který jsem hluboce přesvědčenej, že mě dovede k vyřešení tohohle rozporu... Problém je, že to zřejmě bude trvat mnoho let :-) A tak nevím, jestli jít cestou svých pocitů nebo cestou toho, co považuju za správný...
Jsem v situaci zloděje, kterej ví, že krádeže nic dobrýho nepřinesou, ale krást potřebuje, nebo minimálně v některých příkladech neví, co by mu nekradení mělo přinýst. Za poslední dva roky jsem hodně prokoukl hrátky ega. Přesně vidím, jak ego funguje. Vím, co bude následovat jako reakce na určitou akci. Je to jako když hrajete ve filmu nějakou roli, přesně znáte scénář a hrajete podle něj i když s tím nějaká část vaší osobnosti nesouhlasí. Občas se tomu některá část mojí psychiky směje.
Jinak moje odpověď na otázky života spočívá v plně přítomnym bytí. Ale to je nikdy nekončící učení...
Žádné komentáře:
Okomentovat