Kulturní týden

a tak dál...

Před chvílí uplynulý týden mě zasytil dostatečnou dávkou Remů.

Přečetl jsem svoje první sci-fi v životě. A první knihu ve slovenštině... A obojí v jednom byl Solaris, který byl na řadě díky nekonečné Wuwejově zásobárně inspirace. Musím podotknout, že Stanislaw Lem mě příjemně překvapil, což zřejmě bylo způsobeno tím, že to "fi" - alespoň z mýho subjektivního pohledu - zastínilo to "sci". Njn, to jsme my, co jsme vystudovali ty buržoazní pavědy... :)

Filmový Remy přišly hned ze dvou zdrojů. Ve čtvrtek nejpřeceňovanější film roku - 4 Oskary. Tahle země není pro starý ve mně vyvolala dojem, že jsem asi starej. Dvě třetiny naprosto parádní krvavý jízdy (fakt bych nečekal, jak mě něco takovýho může bavit) vystřídaly pseudofilozofický úvahy v poslední půlhodině (dokázal jsem si připustit, jak mě něco takovýho může nebavit). Nevim, no, film, kterej vygraduje půlhodinu před koncem a pak už divák jenom poposedává a čeká na konec... Já od toho nic nečekal, takže zklamanej nejsem, ale očekávání předčeno nebylo. Ve snaze najít nějakou pointu jsem došel k závěru, že snad šlo o to sdělit, že pointa není důležitá :D

Druhej pokus, Krtek Alejandra Jodorowského... Věděl jsem, že když nepůjdu na "psychedelický western", budu si to pak vyčítat... Bylo nás na tom asi 10 a kdybych měl hledat slova, který by ten film vystihly, tak mě napadá jedině: bad trip. Po půlhodině jsem si nadával, kam jsem to vlezl, ale nakonec jsem byl překvapivě rád, že jsem to viděl. No a vzhledem k tomu, že autor údajně prohlásil, že pro osvícené je to úžasnej film a kdo mu nerozumí, tak je omezenej idiot, a moje chapání oscilovalo mezi těma polohama, připadám si teď jako osvícenej idiot...

P.S. Asi po 5 a půl letech jsem v knihovně vrátil Ortenovy verše, páč už je nečtu, jelikož je už stejně znám zpaměti... Ale třeba si je zase za měsíc půjčím :)