O blechách a tak...

Jak pravil můj oblíbenej filozof, situace člověka je jako situace blechy na horký pánvi: Když vyskočí, musí zase spadnout, a když spadne, musí zase vyskočit... No a podle mě je skvělý mít tu svobodu určovat si směr a výšku výskoku... :)

O optimistech a pesimistech

Pesimisti se drží při zemi, protože si myslí, že tak nemůžou spadnout.

Optimisti létají.

Pesimisti se bojí o optimisty, aby si při tom létání nenatloukli.

Optimisti ale vědí, že když spadnou, tak se můžou zase zvednout.

Ale pesimisti můžou spadnout stejně tak, i když nelétají.

Pak se ale nezvednou, protože přijdou na to, že když leží, nemůžou spadnout.

A optimisti si zase létají.

A zase spadnou. 

Ale tentokrát to nebolí, protože spadli do měkkého.

A pesimisti zjistí, že nemusí bolet vlastní pády tolik, jako když na ně spadne létající optimista :)

 

Tak mi, prosím vás, řekněte, kdo je na tom líp? :)) 

Přání k Vánocům

Nevím, jak začít, honí se mi v hlavě deset tisíc a jedna myšlenka. Tak začnu tou, která zrovna přijde na řadu...

Poslední + první aneb reinkarnace :-P

Ukecali jste mě, ale radši o věcech přízemnějších.

Poslední

Při blogování jsem postupem času zjistil, že nemá cenu mluvit, protože to vede maximálně k hádkám. A teď s tim musim skončit, protože nechci nikoho urážet a kdybych měl na jistou věc odpovědět, tak bych fakt musel. Asi nemám na to psát smysluplný příspěvky a nechci tady blábolit. Kdo chce něčím obohatit druhý, nechť to dělá, ale většinou je to tak, že ti lidé, kteří obohatit chtějí, to nepotřebujou. A na druhou stranu, jak říká jedna moje kamarádka: "Hloupejm neporadíš." A já hloupej jsem, protože nechci poradit (alespoň když si o radu neřeknu) a taky nechci psát pro hloupý, který nechtěj poradit. A taky nemám zapotřebí, aby mě někdo soudil. Nejsem tak vyzrálá osobnost, abych se dokázal povznést nad to, jak se lidi hádaj o malichernosti. Ve větším jsou z toho potom svatý války kvůli principům, který (a ne a ne a ne) nejsou v životě důležitý. Takže vy, kteří jste sem chodili rádi a jenom tak našlapovali tiše po špičkách, mi to, prosím, odpusťte.

Ale abych jenom nehanil, tohle blogování mi taky dalo jedno pozitivum, který převáží všechny negativa. Bez blogu bych nikdy nepoznal jedno hrozně milý neustále zamyšlený stvořeníčko. A to mi za to určitě stálo :) Takový zdánlivý drobnosti považuju v životě za mnohem důležitější, než jestli je pravda taková nebo maková.

To nejlepší z Lenky

resp. jejích komentářů v poslední době. Tedy to nejlepší alespoň z mýho pohledu...

Nevědění

Všechno utrpení pramení z nevědění, neporozumění, špatné interpretaci světa. To je pro mě jedna z největších myšlenek buddhismu...